Vchod do jeskyně Cyrilka

Radhošťské ďůry

První zmínky o používání radhošťských jeskyní člověkem jsou z 15. století.

Později se k nim přidružily početné pověsti o pokladech pohanů, o ukryté bájné soše Radegasta, o pokladech zbojníků a konečně i popisující výpravy do podzemí při hledání těchto pokladů.

Zlatá Radegastova socha má být údajně ukryta v jeskyni "Volařce", kam ji odnesli pohanští kněží, aby neupadl do rukou křesťanů.

Z roku 1830 se dochoval rukopis Jana Šebesty, psaný švabachem na ručním papíře, který popisuje příhody o dobývání pokladu v hoře Radhošti. Je psán lašštinou a začíná takto: "Jdi od Frinštátu na ten virch kery se Okruhlo nazyva od Pusteven k tej Pustevni. Od Pustevně di k polednem okolo štyroch set krokův cesty. Tam přijděš k jednej ďůře neb vchodu do tej skály, ďůra jest mezi velkými kaměňami a peci podobná jest." Dále bylo třeba vlézt do země a putovat podzemní chodbou, až se rozšířila. Když se přišlo mezi dva veliké kameny, které prý byly hladké a podobné tvarem písmeni O, na levé straně byla vyryta znamení. Člověk musel vlézt mezi tyto kamenné desky a po několika sázích cesty našel "ďůru" v podlaze, do které bylo třeba se spustit. Znamením byly zvláštní "dubové huby", které rostly na stěně. Následoval přechod přes sklaní rozsedlinu, kde v podzemí tekla voda a byla zde položena dřevěná lávka. Do žádné ďůry se uže nesmělo nahlížet, jen bylo třeba jít rovně a hlídat znamení napravo a nalevo. Pak už se došlo k jedněm dveřím a nad nimi byl klíč k uzamčené komoře. Po odemknutí se otevřela místnost se čtyřmi sloupy a dokola byla hojnost zlata.

Podobně v roce 1913 uveřejnil J.R. Vitásek popis výpravy, které se zúčastnil v roce 1848 jeho otec, hajný z Trojanovic. Tři hledači pokladů se vydali do podzemí vybavení provazem ve dvou klubkách, třemi funty litých "svěc" a za dva rýnské měli "šajnu". Ďůry jim pomohl najít ogar od Valchařů. Dostali se až do velké síně v podzemí. Nějaký Šaron měl s sebou tlustou knihu s popisem cesty. Bohužel přes hučící podzemní bystřinu se dále nedostali. Buk silný jako mužské stehno byl položen z jedné strany na druhý břeh, ale když na něj šlápli, praskal, byl notně zeslaben hnilobou. Tak se museli s nepořízenou vrátit.

Jakkoliv pohoří je radhošťské mohutné, neoplývá bohatstvím pramenité vody poněvadž propustný pískovec stahuje vodu do velké hloubky. Mohutný pramen beskydských spodních vod vyvěrá na př. až za Hulváky u Moravské Ostravy, kde zatopil uhelný důl. Tam kde se rozestoupily kamenné kry, propadl se strop a vznikly prolákliny, například Záryje u cesty z Pusteven po levé straně nedaleko za jeskyní Cyrilkou. Propadlá země je divoce zprohýbaná, sesuté stěny s obnaženými kamennými útesy příkré a rozervané. Není divu, že lid si tu vymyslil pověst o propadlém městě. Tím více pověstí se vztahuje k podzemním chodbám, v nichž za starších dob hledány byly poklady, hlavně zlato. V různých variacích vyskytuje se pověst o podzemní říčce a lávce v jeskyních. Na lávce sedí černý pes - hlídač pokladů.

V oblasti hřebenu Radhoště a Pusteven jsou na jižních a jihovýchodních svazích v několika místech terénní deprese, které na povrch vystupují jako pískovcové skalky, místy jsou mísovité propadliny jako preudozávrty. Asi 250 metrů od vyhlídky Cyrilka těsně pod cestou je vstup do rozsáhlého jeskynního systému, podle posledních zjištění dlouhého 370 metrů. Největší dutina má rozměry 6x3 metry, velká část chodeb je labyrintově uspořádána. Jeskyně Volařka při turistické cestě do Rožnova začíná 3,5 m dlouhým svislým sestupem a končí krátkými několikametrovými chodbami v neprůchodných komínech a zásypech. Poměrně malé jeskyně Černá hora, na Záryjích, Biskupovka I., II., Raichova díra, V kapradí a Šampiónka se v pověstech neuplatnily.

Radhošť byl dříve znám též jako proslulé místo sabatů čarodějnic. Slétaly se sem na Skalíkovu louku a o filipojakubské noci prováděly svoje pekelné reje. Troje podzemní chodby, zvané též "ďůry", údajně vycházejí z Radhoště k Velehradu, k Jablunkovu a Turci. Existuje domněnka, že při nejmenším jsou jeskyně na Pustevnách spojeny jsou s dírami radhošťskými a jen tam, kde jsou Záryje se jeskyně se propadly.

Chcete k této pověsti přidat komentář, opravit jej nebo doplnit? - Doplňte text.

Máte rádi Beskydy? Chybí zde Vaše oblíbené místo? Podpořte budování těchto stránek a vložte jeho popis.

Zdarma uveřejním i propagaci komerčních projektů.
Vložte Vaši restauraci hotel nebo jiný business.

děkuji sponzorům: letenky / inzerce / půjčky / domény